Ne všichni, a ne vždy máme to štěstí žít ve stabilní době, kdy se daří. Tu častěji a tu jen zřídkakdy jsme uvrženi i do krizí různého stupně. A zatímco lidé přečkávají krize vesměs bez úhony, s penězi je to jiné. Ty reagují na jakoukoliv nervozitu panující ve společnosti a na trhu poklesem své hodnoty, který už se následně obvykle nepodaří napravit. A tudíž ti, kdo mají našetřené nějaké finanční prostředky, na každou nestabilní dobu doplácejí. Někdy je to lepší, někdy horší, vždy však vedou takové potíže k tomu, že si člověk s úsporami pohorší. Protože mu reálná hodnota jeho jmění klesne.
A co se s tím dá dělat? Dá se nějak zabránit tomu, aby to ti nejprozíravější z nás odnášeli nejvíce?
Ano, dá. Ovšem nesmí se tu spoléhat ani na hromadění hotovosti, ani na vklady na sice pojištěných, ale přesto finančně nevýhodných mizerně úročených účtech, a raději ani na nějaké ty investiční fondy nebo cenné papíry, jež by sice mohly investorovi vydělat i dostatečně, ale zároveň je tu i riziko ztráty, které je právě v krizových dobách nejvyšší.
Ti, kdo chtějí uchránit své finanční prostředky před ztrátou jejich hodnoty, sázejí na něco, co prokazatelně nepozbývá svoji hodnotu, co si svou cenu drží i v těch nejkritičtějších dobách. To znamená, že tito sázejí na investování do zlatých slitků a mincí. Je to totiž právě zlato, co se dá vždy zpeněžit a co má stabilní hodnotu, díky níž se za něj člověku dostane znehodnocené měny vždy adekvátně víc než původně hodnotnějších finančních prostředků.
Člověk tak získává díky investování do zlata jistotu. Protože cena zlata je nezpochybnitelná, o to je zájem vždy a všude, kdekoliv na světě. A proto neprohloupí ten, kdo si takový drahý kov pořídí. Zejména v dobách, kdy je tento cenově poměrně nízko, ale ani tehdy, když ceny kvůli napjaté situaci na trhu rostou. Protože zlato nikdo nikomu neznehodnotí, na rozdíl od peněz. Zlato je vždy zlato.
