Mnoho národů má svá specifika. Jedni se lišíme od jiných v různých ohledech. A třeba i v tom, co se kde tradičně pije. Známý je třeba britský čaj o páté. Ale my nejsme Britové, a tudíž chodíme spíše do hospody na pivo. A nikdo z nás neprosedí večer v restauraci, aby si tam dal svých třeba deset čajů a šel domů.
Ale to neznamená, že čaj nepijeme a že ho nemáme rádi. Opak je pravdou. Čaj pijeme. Jenom ne vždycky ten, který se považuje za ten od dávných časů správný čaj. Spíše si obvykle kupujeme ten nejnižší kvality balený v sáčcích, ale nepohrdneme ani výluhy z rostlin, které nemají s čajem nic společného. A tak je u nás docela hojně rozšířený a pitý i lipový čaj.
Předností takového lipového čaje je pro mnohé z nás třeba to, že si ho můžeme i sami pořídit, a to bezplatně, což se leckomu z nás líbí. Lípa je přece náš národní strom, a když roste někde v okolí, je tak snadné si z ní nějaké ty květy utrhnout a nasušit! Což dělaly už předchozí četné generace a zájem neopadá.
Ale nemusíme se ani takto minimálně namáhat. Pokud chceme, můžeme si takový lipový čaj i koupit. A nejen že si můžeme objednat nějaký sáček nebo krabičku a být rádi, že jsme rádi. U dobrého prodejce máme na výběr, a abychom ho měli maximálně jednoduchý, můžeme si tu vybírat snadno i podle ceny, i podle názvu.
A co z takového lipového čaje kromě požitku máme? Pochopitelně i nějaký ten blahodárný účinek na naši tělesnou schránku. Už dávno se přece ví, že je takový lipový čaj skvělý při nachlazení a kašli, a jak se právě dozvídám, je dobrý i při těhotenství, které jsem pochopitelně nikdy neprodělal, abych to mohl vyzkoušet sám na sobě. A i když nejsem žádný odborník, pevně věřím, že ty uhlovodíky, kyseliny karboxylové, polysacharidy, flavonoidy, glykosidy, terpeny, fenoly, třísloviny či stopové prvky stojí za to konzumovat. Že je to určitě lepší než pít nějakou limonádu se spoustou cukru nebo pochybných umělých sladidel a barviv.
